Historie

      V polovici cesty mezi Kdyní a Kolovčí leží v nadmořské výšce 437 m Hříchovice(lidově také Říchojce, Říchovice), jedna z nejstarších vesnic Domažlického okresu. Své jméno získala "e;ves lidí Hříchových"e; podle zakladatele vsi, jistého Hřiecha. V r. 1379 je vesnice zmiňována jako majetek Racka ze Švamberka. Do poloviny 16. století vystřídala postupně ještě několik majitelů, než ji r. 1547 zakoupilo město Domažlice, v jehož majetku pak zůstala až do 19. století. V roce 1654 uvádí berní rula ve vsi 11 sedláků a 1 chalupníka, kteří obhospodařovali 359 strychů polí. Do r. 1850 vzrostl počet obyvatel v Hříchovicích na 330. Před 2. světovou válkou bydlelo ve vsi ještě 212 lidí v 46 domech, všichni československé národnosti a římskokatolického vyznání, po válce však byl zaznamenán velký úbytek. Při sčítání v r. 1950 to bylo pouze 152 lidí a od té doby počet obyvatel stále klesá - podle posledních údajů z r. 1991 žilo ve vsi 84 lidí v 25 domech. Hříchovice byly přifařeny ke Staněticím, kde byla roku 1787 obnovena fara pod patronací Stadionů a zřízena škola. Farní obvod byl totožný se školním. Stanětickou farní školu navštěvovalo r. 1792 celkem 24 hříchovických dětí. Roku 1850 byla ves pod názvem Říchovice obcí v okrese Kdyně, v letech 1921-1970 už se pro vesnici užívalo úředního názvu Hříchovice a spadala pod okres Domažlice. Podle údajů z r. 1992 jsou Hříchovice součástí obce Zahořany v okrese Domažlice.

(Procházka - Domažlicko a Kdyňsko)


      Roku 1504 byly Hříchovice (tehdy pod názvem Zhřichovec) spolu s Ryžemberkem, Kdyní, Břevňovem, Hlubokou, Novou Vsí, Staněticemi, Prapořištěm, Smržovicemi, Žlíbkovem, Modlicemi, Zimoběšicemi, Mlynářovicemi a Markvaticemi předány Oldřichem z Hardeka a Mochatu Břetislavovi Švihovskému z Ryžemberka.Nedlouho potom byl Ryžemberk (spolu s přiléhajícím panstvím) předán do držení Janu Půtovi. Ten jej po určitých finančních problémech prodal své manželce Evě Švihovské ze Sudoměřě. Zároveň jej však prodal Adamovi Řepnickému. Vznikly soudní spory, po nichž vše museli odevzdat (ještě podle smluv zřízených Půtou) Volfovi Ryžemberskému z Janovic.
      Roku 1581 měl panství v rukou Jan Vilém se svým strýcem Jiříkem z Gudštejna. Jan Vilém však již ve spolku zůstat nechtěl a proto došlo k dělení jmění. Jan Vilém dostal Ryžemberk spolu s jeho chmelnicí a vesnicemi Zahořany, Stanětice, Sedlec, Hřichovice, Prapořiště, Stařec, Hájek a Oprechtice, díl městečka Kdyně a Nový Trh. Jan Vilém však nedlouho potom zemřel a veškeré jmění rozdělil rovným dílem mezi svou sestru Sidonii ze Štemberka a svého strýce Jiříka. Sidonie prodala roku 1585 své dědictví ve vsi Řichovicích (Hříchovice) obci Domažlické za 280kop grošů českých a potom i zboží Zahořanské s tvrzí a několika vesnicemi Janovi z Vidršperka.